Plány Zelených hradeb
Zelené hradby mají vytvořit síť travnatých pásů, stezek a alejí, které usnadní průchod a zpříjemní pobyt v příměstské krajině, odcloní rušivé prvky, propojí obytné zóny města s přírodou a vytvoří v ní nová, zajímavá místa.
Součástí Zelených hradeb budou také lokality pro nerušenou existenci rostlin a (leckdy vzácných) živočichů. Hlavním cílem Zelených hradeb je ale zvýšit rekreační hodnotu bezprostředního okolí města pro jeho obyvatele i návštěvníky v souladu s dalšími funkcemi území, platnou legislativou a zájmy vlastníků. Vedlejším efektem je zvýšení odolnosti krajiny vůči současným i budoucím zátěžím.
Prvky Zelených hradeb a jejich význam
| Prvky | Přínos pro rekreaci | Přínos pro krajinu |
|---|---|---|
| Travnaté pásy podél silnic, cest, hranic honů nebo vodotečí | Chráněné plochy pro volný pohyb a nerušený rozvoj zeleně | Protierozní opatření, zvýšení biodiverzity |
| Aleje, skupiny a pásy křovin, solitérní stromy a skupiny stromů | Pestřejší krajina, nižší prašnost a hlučnost v okolí zdrojů znečištění, lidské měřítko volného prostoru | Protierozní opatření, zvýšení biodiverzity |
| Polní cesty, nezpevněné stezky, upravená rozcestí | Vycházkové trasy, přirozené propojení zastavěného území s rekreačními cíli pro pěší a cyklisty | |
| Lavičky, stoly nebo altánky na zajímavých místech, dětská hřiště, požitkové zahrady | Nové a obnovené cíle v krajině, podpora environmentálního, kulturního a historického povědomí dětí a dospělých, vyšší kvalita života ve městě |
Cíle Zelených hradeb
Cíl 1: Obklopit město zelenější krajinou a zvýšit její rekreační potenciál. Prožijte dvě hodiny v přívětivém, hezkém prostředí.
Cíl 4: Napravit staré škody a předcházet novým rizikům v krajině. Přispět k adaptaci krajiny na klimatickou změnu.
Cíl 7: Usnadnit dospělým pečujícím o děti navázat a kultivovat jejich vztah k přírodě.
Cíl 2: Zvýšit přitažlivost cyklodopravy mezi městskými částmi. Pěkným prostředím mimo ruch dopravy.
Cíl 5: Přispět k protipovodňové ochraně města, zpomalit odvodňování krajiny způsobené nevhodným hospodařením.
Cíl 8: Otevřít prostor pro školní, mimoškolní, soukromé a firemní aktivity spojené s výsadbou stromů.
Cíl 3: Omezit nutnost cestování za odpočinkem daleko za město. Snížit cenu za příjemně prožité chvíle v přírodě.
Cíl 6: Přispět ke snížení prašnosti z polí jako jako jedné z příčin vzniku alergií a dalších onemocnění.
Cíl 9: Využít potenciál náhradních výsadeb nařízených žadatelům o kácení dřevin v intravilánu.
Historie Zelených hradeb
Pojem Zelené hradby byl zaveden a záměr revitalizovat příměstskou krajinu uveden do života jako aktivita Z.4.2.3 Strategického plánu ekonomického a územního rozvoje Opavy (SPEÚR) v roce 2007. K praktickým krokům pro nezájem tehdejšího vedení města nedošlo.
V roce 2013 přešel záměr do aktualizovaného SPEÚR na období do roku 2020 v rámci priority Z.4 „Zlepšování stavu přírody a krajiny“. Priorita obsahuje opatření Z.4.1. „Vytváření podmínek pro rozvoj veřejné zeleně“ a Z.4.2. „Revitalizace krajiny“.
K realizaci uvedených opatření byla založena pracovní skupina, která připravila zadání pro zpracování „Krajinné studie Zelené hradby Opava a městské části“. Studie byla dokončena v únoru 2015. Vznikl „účinný plánovací nástroj pro obnovu a rozvoj krajinné struktury na území Statutárního města Opavy“.
Studie obsahuje i několik projektů k realizaci Zelených hradeb. V části studie zaměřené na liniové výsadby bylo vytipováno 19 lokalit, na kterých by měly být provedeny revitalizační zásahy nebo nové výsadby. Jedná se o aleje, ozelenění valů, výsadby podél silnic, cest a cyklostezek, výsadby podél řek a potoků, drobné plochy v zástavbě a remízky v nezastavěných částech města a o výsadby izolační zeleně mezi zemědělskou půdou, zemědělskými areály a ostatními plochami. Celková délka navrhovaných revitalizovaných nebo nově vzniklých liniových výsadeb je 13 740 metrů. Vysazeno by mělo být přes 1 500 stromů.
Část studie zaměřená na přírodní lokality počítá se záchranou a obnovou 25 lokalit, které jsou pro udržení a zvýšení biologické rozmanitosti v zemědělské krajině mimořádně důležité. Jedná se o revitalizaci říčních niv se všemi doprovodnými jevy, ozelenění silničních náspů teplomilnou svahovou vegetací, zatravnění části orné půdy, vytvoření květnatých luk nebo lesostepí atd. Všechny uvažované lokality a opatření souvisí s územním systémem ekologické stability na území města a v jeho správním obvodu (biocentra a biokoridory).
Víte, kudy povedou nové aleje? Kde má vzniknout nový sad? A kde jezírko pro vodní živočichy? Stáhněte si krajinnou studii Zelených hradeb.
Jen průvodní zpráva (2,5 MB) | Kompletní dokumentace (305 MB)
Kde se vezmou pozemky?
Zelené hradby vyžadují mnohem méně ploch než minulé a plánované stavby obchvatů, vilových čtvrtí, obchodních a průmyslových zón. Ztráta na orné půdě a produkci (do 1 %) může být vlastníkům kompenzována např. platbami za pronájem a údržbu rekreační infrastruktury města. Část vhodných pozemků patří městu. Půda zůstává na svém místě a regeneruje. Přínos pro stabilizaci krajiny je nevyčíslitelný.
Kde se vezmou peníze?
Náklady na budování a údržbu Zelených hradeb tvoří zlomek prostředků, které město investuje do zvyšování kvality života obyvatel města. Náklady na výsadbu zeleně jsou jednorázové. Náklady na údržbu zeleně s věkem dřevin klesají, zatímco faktický přínos roste a trvá po celá desetiletí. Významnou část prostředků mohou formou dotací a grantů poskytnout kraj, stát, evropské fondy nebo specializované nadace.